Bytí

Jak málo stačí…
Často slýchávám: „Jani, já neumím meditovat“, nebo „Neumím to“, nebo „Nejdou mi ty vizualizace, nic nevidím když zavřu oči.“
A já často odpovídám: „To je naprosto v pořádku. A co třeba chvíle kdy děláš něco co miluješ? Třeba když tančíš, maluješ, tvoříš, nebo jen tak sedíš a koukáš z okna?“

Já sama jsem si tím také procházela, frustrovalo mě, že nedokážu zavřít oči a dostat se do toho slastného stavu čistého Bytí.
A pak, zcela nečekaně se to stalo. A víte jak?

Seděla jsem jeden večer, pila čaj, nohy na stole, hudba v uších – říkám tomu „styl na vandráka“ – a koukala na ty svoje světýlka, které jsou snad všude (jednou do nich obalím snad i tu kočku :)).
A najednou BUM  jsem tam! Mysl nikde, čas nikde, já nikde, jen černé nic a v té prázdnotě světlo. Podotýkám, že jsem neměla oči zavřené.

Bylo to jako když se na něco hluboce zadíváte a všechno kolem se rozplyne. I váš obraz, to na co koukáte, se začne rozmazávat a vy cítíte jak odplouváte. Je to zajímavý stav kdy vnímáte, že tu nejste ale zároveň jste. No těžko to popsat slovy, to se musí zažít.

No a pak vám to dojde, když se teda proberete zpět do reality.
Dojde vám, že to jediné, na čem záleží, je opravdu být vědomě teď a tady, v naprosté ostražitosti vůči tomu co se děje.

Dojde vám, že je to okamžik, ze kterého tvoříte budoucí okamžiky. Že vlastně žádný jiný okamžik neexistuje a že velmi záleží na tom, v jakých vibracích v ten přítomžik jste.

Takže pokud vnímáte, že teď a tady se nemáte dobře, uvědomte si, že tím vytváříte další okamžik, kdy se budete cítit stejně. A věřte mi, že jen toto uvědomění si, že v přítomžiku jste v nízkých vibracích, stačí k tomu, abyste se vědomě hodili do vyšších vibrací.

Mě to funguje a to co mi to přináší je opět slovy neuchopitelné. Se svou bránou životních hodnot si velice dobře uvědomuji hodnoty života jak svých, tak ostatních. Proto tak často vidím, co je ve vašich životech nefunkční a bylo by fajn to změnit.

A zrovna toto Bytí v přítomžiku vnímám jako jednu z nejzásadnějších životních hodnot každé živé bytosti na této nádherné planetě.

A o tom, jak se přitom otevírá srdce, třeba někdy příště…

 Tak jen (se) (vz)Buďte!  S láskou Jana